Od 1876

Historie budovy

Budova byla postavena v letech 1875–1876 jako nižší reálné gymnázium.  V roce 1894 školu koupil místní továrník Martin Grohmann a přestavěl ji na rodinnou vilu. Z této doby pochází neobarokní výzdoba interiérů, která dodává budově reprezentativní ráz.

Poválečné období

Po skončení druhé světové války budovu převzala knihovna – od roku 1946 zde sídlí teplická knihovna. V tomto období fungovalo v budově oddělení pro dospělé čtenáře, oddělení pro mládež a loutková scéna pro děti.

Rok 1946
Image
Rok 1950

Okresní knihovna

V prosinci 1950 se knihovna stala knihovnou okresní, v roce 1956 přibylo i hudební oddělení. Později byla otevřena i čítárna a studovna. Knihovna měla čtyři pobočky, z toho jednu pouze pro děti.

Rok 1970

60. až 90. léta

Od šedesátých let se knihovna dále rozvíjela a posilovala svou roli kulturního centra regionu. Rozšiřovala se síť poboček, fond i nabídka služeb – modernizovala se čítárna a zlepšoval se přístup ke studijním materiálům. V osmdesátých a devadesátých letech knihovna začala využívat nové technologie, zaváděla počítačovou evidenci a rozšiřovala spolupráci se školami i kulturními institucemi. Rostl také zájem veřejnosti o kulturní a vzdělávací akce pořádané knihovnou.

Regionální knihovna Teplice

Od ledna 2003 se knihovna stala příspěvkovou organizací Statutárního města Teplice a nese nový název – Regionální knihovna Teplice.

Rok 2003
Image
Rok 2025

Rekonstrukce budovy

V letech 2023 – 2025 prošla budova knihovny rozsáhlou rekonstrukcí, která přinesla moderní a přístupné prostory pro všechny čtenáře. Vzniklo nové dětské oddělení v podkroví, rozšířily se studijní a odpočinkové zóny a zrekonstruovány byly sociální prostory a technické zázemí. Knihovna tak dnes nabízí prostředí, které spojuje historický duch budovy s potřebami 21. století.

Budova knihovny

Od roku 1946 je teplická knihovna umístěna v novorenesanční budově z druhé poloviny 19. století. Budova byla postavena jako nižší reálné gymnázium v roce 1875. V roce 1894 školu koupil místní továrník M. Grohmann a nechal ji přestavět na rodinnou vilu. Z této doby pochází neobarokní výzdoba interiérů a umocňuje působnost knihovny jako kulturního stánku v okrese.

Výzdobu budovy v historizujících slozích obdivují nejen uživatelé služeb knihovny, ale také lázeňští hosté i všichni ti, kteří ve dnech otevřených dveří přijdou alespoň nahlédnout. Ve všech prostorách je opravdu co obdivovat – řezbářské práce na dubovém obložení, stropy s bohatou štukovou výzdobou, obklady z umělého mramoru, malby na sklech oken, nástropní malbu na klenbě nad schodištěm nebo třeba kované zábradlí, které toto schodiště rámuje.